Trump vs. Erdogan, to je podstata turecké krize

Finanční situace v Turecku hýbe všemi byznysovými médii poté, co Turecku prezident Trump, stejně jako dalším zemím, vyhlásil obchodní válku ve formě zvýšení cla, zejména na dovoz oceli a hliníku. Ale cla pro Turecko jsou ještě vyšší, než pro ostatní země. Tento krok je poněkud razantnější formou vypořádání se s interními ekonomickými problémy Turecka. Je zřejmé, že se americký prezident snaží vyrovnat budoucí ztráty USA spojené s nadměrným poklesem hodnoty turecké liry.

Posledních 10 let byla totiž lira postupně strategicky devalvována pod vedením prezidenta Erdogana. Turecko se drželo relativně opatrného fiskálního postoje (snaha o udržení státních výdajů na co nejnižší úrovni společně s vyrovnaným rozpočtem), ale i tak docházelo k neustálému nárůstu dluhů, především v zahraničních měnách. Z tohoto důvodu dosáhlo Turecko jak v sektoru korporátním, tak v sektoru bankovním přehnaně vysoké úrovně zadluženosti. Jediný způsob, jakým se Turecko může s nastávající krizí vypořádat, je dlouhodobý stav “údržby” ekonomiky. V takovém období růst ekonomiky zpomalí, mnohdy na polovinu hodnoty v porovnání s obdobím, kdy se ekonomice daří, a výsledně dojde i ke snížení úrokových sazeb, což stabilizuje problémy se zadlužením.

Proč turecká lira poklesla

Turecká lira tento týden klesla na rekordní minimum proti americkému dolaru. Měna padala celých 12 dní v kuse velmi rapidně. Aktuálně si za jeden americký dolar koupíte zhruba 6 tureckých lir. Přesně před rokem by za jeden americký dolar investor nakoupil pouze 3,5 liry, což je téměř 50% pokles hodnoty liry vůči USD od srpna minulého roku. To měnu posouvá na první místo v žebříčku nejhůř vyvíjejících se měn v roce 2018. Co tureckou měnu žene takto dolů? Jedním z hlavních důvodů se zdá být právě zavedení dodatečného cla na turecké importy do USA, které Trump uvedl v platnost 10. srpna 2018 (na dovoz turecké oceli a hliníku zvýšené na 50 a 20 %). Tento export představuje roční zisk zahraničního obchodu Turecka v hodnotě 2 miliard amerických dolarů. Dalším důvodem může být právě nedůvěra mnoha investorů, kteří se zbavují turecké liry kvůli vypjatému stavu mezi Amerikou a Tureckem, nebo kvůli špatné ekonomické správě a nejistotě, která v Turecku momentálně panuje.

Graf 1: Vývoj turecké liry proti americkému dolaru (zdroj)

Dopad politiky na tureckou liru

Množí se názory, že za turecko-americký konflikt není v podstatě konfliktem ekonomickým, ale politickým. Prezident Donald Trump totiž pohrozil Ankaře dalšími ekonomickými sankcemi. Udeří, pokud Turecko nepropustí dlouhodobě vězněného amerického Andrewa Brunsona. Ten je v tureckém zajetí téměř dva roky pro podezření z terorismu a špionáže. Pokud by Turecko pastora propustilo, možná by se vyhnulo ekonomické krizi, která jej při eskalaci konfliktu s Američany jistojistě čeká.

Dopad na USA

Není pochyb, že se mnoho expertů ve Washingtonu snaží přijít na řešení, jak tuto krizovou situaci vyřešit. Ovšem dle médii nemůže Amerika udělat vůbec nic. Jako každá ekonomická válka, ani tahle nevypadá, že by měla nějakého vítěze. Po kroku prezidenta Trumpa může následovat jen jediná věc, a to snížení transportu oceli a hliníku do USA, a zároveň zvýšení výrobních cen v automobilovém, strojním, energetickém a elektronickém průmyslu, které tyto suroviny využívají. To by mohlo mít tedy dopad na mnoho světových společností a došlo by tedy k jejich oslabení, čímž by Trump šel sám proti USA.

Vyřešení problému mezi USA a Tureckem se zdá být nutným předpokladem pro plynulé fungování ekonomiky a řešení potenciální ekonomické reformy v blízké budoucnosti, která se jeví jako jedno z mála řešení této nově vzniklé krize.

Dopad na zbytek světa – měny, aktiva

Při pádu liry se začali investoři a finanční experti obávat dopadu na globální ekonomiku. A toho jsme se bohužel opravdu dočkali. Jedním z hlavních viníků jsou právě turecké korporace, které si půjčovaly finanční prostředky v zahraničních měnách, a to v hlavních evropských bankách jako jsou BBVA, UniCredit a BNP Paribas. Po propadu měny vůči americkému dolaru mohou mít tyto firmy veliký problém půjčky splatit v dané lhůtě, popřípadě vůbec splatit celou částku. To může zapříčinit narušení toku peněz v evropských bankách a my můžeme pouze doufat, že to nebude nijak zásadní na běh světové ekonomiky.

Dopad na burzy

Pokles turecké liry s sebou také přinesl pokles na burzách. Jedním ze sektorů, který je postižen nejzásadněji, jsou takzvané Emerging Markets, neboli rozvíjející se trhy zemí, jako je Brazílie, Jižní Afrika, Čína či Indie. Kvůli tomu, že se Turecko nachází v této skupině zemí rozvíjejících se trhů, je jasné, že se investoři budou nyní zdráhat činit investice do tohoto sektoru. Hodnota Vanguard FTSE Emerging Markets ETF, což je ETF sledující země rozvíjejících se trhů, se v období odsouhlasení cla prezidentem Trumpem propadla z hodnoty 43,22 USD na hodnotu 40,70 USD, což je propad o necelých 6 % za týden. I přesto, že má Turecko pouze 0,8% podíl v tomto ETF, jeho vliv na ono aktivum není zanedbatelný.

Dopad na měny

Turecko většinu svého exportu a obchodu směruje do Evropy. Nemůže být proto náhodou, že hodnota eura vůči americkému dolaru v období mezi 9.8. 2018 a 15.8. 2018 poklesla o více jak 2,5 %. Australský dolar také klesl na své tříleté minimum. Může za to turecká krize? Zřejmě ano. I přesto, že Turecko není ani zdaleka hlavním obchodním partnerem Austrálie (je až na 33. místě), má zde zainvestováno do mnoha zemědělských a energetických podniků. Jestli se situace nezlepší, mohlo by to mít i na tak vzdálenou Austrálii negativní dopad.

Vaše peniaze
majú na viac